U pozemků byli všichni
Praha - Jen v málokterém příběhu hrají klíčové role politici všech vlivných demokratických parlamentních stran. V případě restitucí to platí bezezbytku.
Začalo to v roce 1993, kdy poslanci novelizovali zákon o půdě a postavili na stejnou úroveň původní restituenty, kterým ublížil komunistický režim, a spekulanty s půdou. Obě skupiny měly kvůli rozhodnutí poslanců nárok na vydání náhradních pozemků.
Novelu předkládal již zesnulý lidovecký ministr zemědělství Josef Lux. Avšak do její konečné podoby výrazně zasáhli poslanci zemědělského výboru pod tehdejším vedení poslanců za ODS Vlastimilem Tlustým a Janem Černým. "Jde o to, aby se urychlil proces vracení neprávem odňatého majetku," zdůvodňoval tehdy novelu zákona Josef Lux.
Faktické vydávání pozemků dostal na starost Pozemkový fond. Státem zřízený úřad, za který nese politickou odpovědnost ministr zemědělství (tento resort měli roky obsazený výhradně zástupci KDÚ-ČSL, později je vystřídala ČSSD).
Po přijetí zákona fond od počátku musel čelit kritice NKÚ i restituentů, že postupuje liknavě a upřednostňuje spekulanty. Původní šéf Karel Mach nakonec tlak neustál.
Vystřídal jej Josef Miškovský. "Jsem přesvědčen, že jsme udělali vše proto, abychom vydávání pozemků zrychlili. Před tím to tempo skutečně nebylo vyhovující," říkal ještě nedávno Miškovský. Mimochodem: právě za éry Miškovského fond přihrál spekulantům největší balík pozemků, na kterých na úkor restituentů vydělali přes dvě miliardy korun.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
