Spekulace s pozemky vyšetří policie

Sabina Slonková
2. 11. 2005 0:00
Praha - Pozemkový fond vedený ministrem Petrem Zgarbou už nalezl viníka miliardových spekulací s pozemky.
Foto: Aktuálně.cz

Ministr zemědělství uvedl, že fond připravuje trestní oznámení na bývalého člena svého výkonného výboru a vlivného šéfa sekce restitucí Romana Skopala. Ten už také musel opustit všechny své funkce.

Deník Aktuálně včera informoval, že státem ovládaný Pozemkový fond v čele s ministrem Zgarbou v létě přihrál spekulantům pozemky v okolí Prahy, na nichž podnikatelé vydělají přes dvě miliardy korun. Jde přitom i o lukrativní pozemky, které si obce připravovaly pro rodinnou výstavbu a jejich cena nyní dramaticky poroste. Ministr Zgarba byl předem varovaný, ale převodu pozemků nezabránil. Přečtěte si rozhovor s Petrem Zgarbou

Skopal: Jsem obětní beránek

Pozemkový fond i ministr nyní tvrdí, že vinu nese zejména úředník Skopal. "Pan Skopal to měl na starosti. Pochybil, protože nedodržel všechny předepsané postupy a porušil režim stanovený prezidiem. V tuto chvíli již můžeme říci, že proto padne trestní oznámení," konstatoval ministr.

Roman Skopal ale jakékoli pochybení odmítá. "Našli si obětního beránka, protože tam mají můj podpis. Ale to je nesmyslné a účelové tvrzení. Podepsal jsem jen to, co mi orgány prezidia a výkonného výboru fondu uložily," reagoval na nejnovější vývoj v případu Skopal.

Přestože musel už před časem opustit své posty na Pozemkovém fondu, ve státní správě zůstal. Nastoupil do Státního zemědělského intervenčního fondu. "Nevěděl jsem vůbec, že tam zamířil. Ale věřím, že už tam dlouho nebude. Podnikl jsem určité kroky," komentoval to Zgarba.

Každá známost přijde vhod

Do výnosných transakcí s pozemky se tedy nyní vloží policie. Ta bude muset prozkoumat, nakolik byl celý plán spekulací předem připravený a jaké byly vazby mezi jednotlivých aktéry příběhu. Spekulanti totiž získali 600 hektarů pozemků (z toho v Praze 170 hektarů) během jediného měsíce, po který platilo kontroverzní rozhodnutí prezidia Pozemkového fondu. Ten v červnu rozhodl, že je možné v rámci restitucí nově vydávat i ty náhradní pozemky, u nichž byla proti státu vznesena pouze žaloba a ještě o ní ani nerozhodoval soud.

Usnesení bylo právě kvůli obavám ze spekulantů zrušeno 1. července. Týž den ale Pozemkový fond ještě stačil převést například pozemky v pražské Uhříněvsi a vložit je do katastru ve prospěch podnikatele Gabriela Večeřa. Jde přitom o pozemky, na nichž obce chystala výstavbu rodinných domů a požádala fond, aby tyto pozemky nevydával. Krom toho Uhříněves zažádala o změnu územního plánu a tím byly pozemky tisícinásobně zhodnocené.

Právě tento případ ukazuje na provázanost zájemců o náhradní restituční nároky a úředníky. Podnikatel Večeřa byl v úzkém a častém kontaktu s lidmi z výkonného výboru fondu, osobně se znal i s jeho šéfem Josefem Miškovským a přímo s ministrem Zgarbou. Ministrův náměstek Zdeněk Růžička nadto před časem pracoval právě ve Večeřových firmách.

Všichni aktéři příběhu ale trvají na tom, že tyto kontakty nehrály při vydávání pozemků sebemenší roli. "Je to podnikatel v zemědělství, takže je logické, že se známe. Ale do rozhodování Pozemkového fondu se to nijak nepromítlo," říká Miškovský. Stejně mluví i Zgarba: "A pokud měl nějaké napojení na lidi z fondu a ty operace mohly být jakýmkoli způsobem ovlivněny, věřím, že se to vyšetří." Sám podnikatel Večeřa odmítá o okolnostech, za nichž získal lukrativní pozemky, cokoli říkat. "Nebudu se o tom bavit," uvedl a zavěsil telefon.

 

Právě se děje

Další zprávy