Šikovný vídeňský podnikatel
Barak Alon měl síť firem v Česku, Maďarsku, na Slovensku a v Rakousku. Podle některých informací z tisku údajně využíval síť bývalých tajných služeb. Komerční banka prodělala kvůli Alonově firmě Tessos už na začátku devadesátých let asi jednu miliardu korun.
Alonovo jméno je kromě následného osmimiliardového "tunelu" v Komerční bance spojeno například s případem budapešťské Postabanky, která prodělala 12 milionů dolarů a skončila v likvidaci.
Rakouský podnikatel způsobil problémy také ve Válcovnách plechu, firmě ČKD Dopravní systémy přivodil podle jejího právníka ztrátu přes 110 milionů korun. Podniky i banky sice tvrdí, že za všechno může právě Barak Alon, ale často si způsobily problémy tím, že byly příliš důvěřivé a nedůsledné.
České soudy ale chystaly na Baraka trestní stíhání kvůli podvodu a daňovému úniku, ale v té době měl být stíhán v Rakousku.
Německý list Handelsblatt také přinesl informace, že Alon spolupracoval se slovenskými podnikateli, kteří údajně měli převést majetek Východoslovenských železáren do zahraničí.
Barak také málem pro české ministerstvo financí, řízené tehdy ministrem Ivo Svobodou, vymáhal státní dluh v Rusku. Alon tehdy koupil podíl v krachujícím výrobci kol Liberta, který ovládal ministr Svoboda a jeho asistentka Barbora Snopková. Jak tehdy napsaly Hospodářské noviny, žalobce Svobodu podezíral, že si za Alonovy peníze koupil vilu v Roztokách.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
