Nejčastější jsou omezovací klauzule, které stanovují nejnižší počet procent, kdy má strana nárok na mandát. Česká pětiprocentní klauzule je v Evropě nejvyšší, stejnou však má Německo, Slovensko i Polsko. Čtyřprocentní hranici zavedlo Rakousko a Švédsko, tříprocentní Španělsko. Například v Nizozemsku a Dánsku však nejsou žádné klauzule.
Omezit vstup do sněmovny může také velikost volebních obvodů, podle pravidla "čím menší obvod, tím větší překážka". Například v pětimandátovém obvodě (u nás Karlovarský kraj) nemusí stačit pro vstup do sněmovny ani patnáct procent hlasů. V obvodě s 25 mandáty (takové jsou v Česku ty největší - Praha a Moravskoslezský kraj) se mohou do sněmovny dostat třeba strany se ziskem tří procent, ve stomandátovém obvodě bezpečně stačí jedno procento.
Většinový efekt mohou zdůraznit některé početní metody, kterými se hlasy rozdělují. Velkým stranám přeje d'Hondtova metoda a ještě víc metoda Imperialiho. Středně velkým stranám přeje metoda Saint-Laguë.
Také v poměrných volebních systémech mohou občané volit jednotlivé kandidáty. Například v Česku je možné dávat preferenční hlasy jednotlivým kandidátům na stranických listinách. Kdo získá alespoň 7 procent preferenčních hlasů od voličů své strany, přeskočí ostatní kandidáty. Jde o náročný požadavek, například v minulých volbách ho dokázala splnit Zdena Horníková (ODS) v Královéhradeckém kraji. Častěji ho v rámci Koalice využívali lidovci, kteří tak několikrát postoupili do sněmovny na úkor partnerů z Unie svobody.
Například ve Finsku mají voliči větší pravomoc. Vybírají na kandidátce své strany jedno jméno. Teprve podle preferencí se sestavuje pořadí kandidátů na stranických listinách.
Český model 2006
V českém volebním systému se mandáty rozdělují ve dvou krocích. Nejdříve se podle Hareovy formule rozdělí mandáty mezi jednotlivé kraje, přitom se zbytkové mandáty dělí metodou největších zbytků. Počet mandátů tak záleží na volební účasti v jednotlivých krajích.
V krajích se mandáty stranám přidělují d'Hondtovou metodou.
Tento model vznikl v roce 2001, kdy se ODS a ČSSD snažily posílit většinové rysy systému. Původně se snažily nahradit čistý proporční systém modifikovanou d'Hondtovu metodou a zvýšit počet volebních obvodů z osmi na pětatřicet. Pro odpor Ústavního soudu prosadily svou jen částečně. Byla zavedena d'Hondtova metoda v čisté verzi, tedy v podobě méně příznivé velkým stranám. Počet volebních obvodů se zvětšil pouze na čtrnáct. Zároveň se počet preferenčních hlasů snížil ze čtyř na dva.
Zůstala zachována možnost, aby lidé volili v jiných volebních okrscích, než bydlí. Opravňuje je k tomu volební průkaz, který jim vydává obecní úřad. Až do osmnáctého května je možné požádat písemně a úřady je mohou zaslat doporučeným dopisem. Později je budou vydávat okamžitě po předložení občanského průkazu.
Slovník
Hareova formule - stanovuje počet hlasů, které jsou nutné k získání jednoho mandátu (volební číslo). Například v obvodě, kde se rozděluje deset mandátů a hlasuje 500 tisíc voličů, je mandátové číslo 50 000. Při této metodě však zůstávají zbytkové mandáty, které se musí rozdělit jiným způsobem.
Hagenbach-Bischoffova formule - volební číslo získává tím, že počet hlasů voličů dělí počtem mandátů zvýšeným o jeden. Tím se snižuje množství zbytkových hlasů. Podobná je formule Imperiali, kdy se dělí počtem mandátů zvětšeným o dva.
Hare-Niemeyerova metoda - hlasy odevzdané straně jsou vynásobeny celkovým počtem mandátů. Takto získané číslo se vydělí celkovým počtem odevzdaných hlasů. Strany získají tolik mandátů, jak vysoká je celá část takto vyděleného čísla. Zbytkové mandáty se přidělí podle výše zbytků z vydělených čísel.
D'Hondtova metoda - využívá dělení číselnou řadou. Dělencem je počet hlasů pro jednotlivou stranu, dělitelem postupně čísla číselné řady (1, 2, 3...). Získané podíly u všech stran jsou seřazeny podle velikosti a ze všech se vybere tolik nejvyšších podílů, kolik má být v obvodě přiděleno mandátů. D'Hondtova metoda umožňuje rozdělit všechny mandáty v obvodě. V Česku se debatovalo o modifikované d'Hondtově metodě, která měla na prvním místě číselné řady dělitel 1,42.
Imperialiho metoda - využívá stejný postup, jako d'Hondtova metoda, za dělitele však využívá řadu (2, 3, 4).
Metoda Saint-Laguë dělí jen lichými čísly, modifikovaná metoda Saint-Laguë užívá číselné řady lichých čísel, avšak začínající číslem 1,4.
Rozdělování zbytkových mandátů
Metoda největšího zbytku - mandáty obdrží ty strany, které mají největší počet zbytkových hlasů
Metoda největšího průměru - mandáty obdrží strana, která by měla největší průměr hlasů na mandát.
Podle d'Hondtovy metody - zbytkové hlasy se dělí číselnými řadami.
Zdroj: M.Strmiska a kol.: Politické strany moderní Evropy
