Pondělí 2. září - děti se po prázdninách vracejí do školy. Píše se o tom, kolik stojí "taška prvňáka", ale méně o tom, kam se vracejí po prázdninách učitelé. (Obvykle jsou ve škole už nejméně týden a připravují školy.) Od letošního školního roku začíná na základních školách platit upravený Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Vydalo ho ministerstvo školství (MŠMT).

Změněný vzdělávací program přináší zásadní změny. Na druhém stupni základních škol se má učit další cizí jazyk, malé děti čeká těžší matematika, přidává se informatika, etika, finanční gramotnost a další novinky. Na část nových věcí ministerstvo dá školám peníze (výuka dalšího jazyka), ale na ostatní požadavky nedá nic.

Nové věci nejsou nesmyslné. Ministerstvo píše, že při úpravě matematiky vycházelo "především z požadavků mezinárodních výzkumů". Přidání dalšího cizího jazyka úředníci vyčetli "ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a rovněž bylo přihlédnuto k záměrům v oblasti jazykového vzdělávání v ČR a jeho srovnatelnosti se zeměmi EU, kde více než polovina členských zemí EU má povinnou výuku druhého cizího jazyka ve stejném věku dítěte".

Další cizí jazyk

MŠMT si jistě uvědomuje, že školám přibývá práce. Předem se brání výtkám. Píše, "že všechna výše uvedená témata RVP ZV již nyní víceméně obsahuje. Účelem úprav bylo na daná témata více upozornit a zdůraznit jejich důležitost v dnešní době." Školy tedy "nebudou muset provádět žádné velké zásahy do stávajících ŠVP, kromě vzdělávacích oborů Cizí jazyk a Další cizí jazyk, jejichž úpravy jsou rozsáhlejší." Dodejme, že ŠVP je školní vzdělávací program. Je to ale tak? Nebudou školy muset nic moc měnit? Zjevně budou.

Začněme dalším cizím jazykem. Bude vyučován "podle svých možností nejpozději od 8. ročníku v minimální časové dotaci 6 hodin". To znamená 2 hodiny týdně v 7., 8. a 9. třídě. Pokud výuku dalšího jazyka škola zavede až od 8. třídy, pak bude muset dát 3 hodiny týdně.

Vypadá to dobře, čím víc jazyků umíš, tím lépe, ale jazykáři takový posun často zpochybňují. Z většiny základních škol odcházejí schopnější děti na gymnázium. Na základce zůstávají spíš slabší žáci, kteří mají problémy zvládnout už první cizí jazyk. Ani ten se nenaučí. Zavádět do takového prostředí druhý povinný cizí jazyk nemá velký smysl, budou to nejspíš vyhozené peníze a úsilí.

Naplňujeme doporučení EU...

Smysl má pořádně naučit jeden jazyk, ten první, tam přidat hodiny. Na druhou cizí řeč se pro zájemce může nechat nepovinný kroužek. Druhý jazyk by se jistě měl učit na víceletých gymnáziích, tam to smysl má. Ale na druhém stupni základní školy moc ne. Navíc je u cizí řeči vždy otázkou, kdo ji bude učit. Právě základy, začátky, jsou strašně důležité a vyžadují kvalifikovaného kantora.

Pravdou je, že ministerstvo očekává: žáci se budou jazyky umět "alespoň dorozumět". I to je však podle více jazykových expertů málo pravděpodobné. Oč tedy jde? MŠMT píše: "tím se alespoň částečně naplňuje doporučení EU..."

Na další cizí jazyk dá vláda peníze. Ale na další změny ve vzdělávacích programech nové prostředky nejsou. Přitom budou nepochybně vyžadovat víc hodin. Třeba v matice jsou na prvním stupni (1.-5. třída) přidávány zlomky, sčítání a odčítání zlomků se stejným jmenovatelem, desetinná čísla, dokonce i záporná čísla. Matikářky to budou muset zvládnout v dnešních 4-5 hodinách matematiky.

Aktivně vystupovat na trhu finančních produktů

Podobně je to s tématem finanční gramotnosti - žádná hodina navíc, ale musí se odučit. Takový předmět by chtěl učitele s ekonomickým myšlením. Nebo pedagoga-specialistu, ale to si škola obvykle nemůže dovolit. Zvlášť když na výuku nové látky nedostane peníze.

Co má výuka finanční gramotnosti podle MŠMT obsahovat? "Vybavení žáků takovými znalostmi, dovednostmi a hodnotovými postoji, aby byli schopni finančně zabezpečit sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupovat na trhu finančních produktů a služeb. Jako finančně gramotný občan by měl být schopen orientovat se v problematice peněz a cen a měl by být schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace."

Dnes je samozřejmě velmi důležitá výuka informatiky, o tom není pochyb. Bez počítače jsi pračlověk. Nároky ministerstva jsou velké, ale kupříkladu na prvním stupni základky ani hodina navíc. "Počítače" budou školy zavádět přímo do výuky ostatních předmětů. A - podobně jako u jazyků - je otázkou, kdo bude "kompjůtering" učit.

Vyžadovaných důležitých témat je víc - etika, dopravní výchova, ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí (jako jsou třeba čím dál častější povodně), obrana vlasti, samozřejmě nechybí ani megapolitické téma korupce (spolugestorem úkolu bude Úřad vlády...). Další je sexuální a rodinná výchova.

Škola místo mámy a táty

Školství chce po školách, ať děti naučí víc látky. Nová témata často musejí učit kantoři, kteří na to nejsou vyškoleni. Kromě další cizí řeči stát nepřidává hodiny navíc. Novinky tedy jdou na úkor ostatních předmětů (asi se budou vynechávat hodiny výtvarky, hudebky, tělocviku... Jak jinak to udělat? Nebo se omezí i jiné předměty?

Navalování nových a nových věcí do výuky učitele vyčerpává. Zavádění novinek se neplatí. Před 4 roky kantoři museli sami, bez odměny vypracovat školské vzdělávací programy. Teď je museli zase předělávat. Dělají to nad rámec svých úvazků. MŠMT totiž vypracuje požadavky Rámcového vzdělávacího programu, tedy co musí děti v jaké třídě umět, co je škola musí naučit, a každá škola pak vyrábí svoje programy, co bude ve kterém ročníku přesně učit, kolik na to dá hodin, jakým způsobem to žáky naučí.

Každou takovou změnu shora provází gigantické papírování, na které není čas, učitele to demotivuje. Ministerstvo navíc po školách čím dál víc žádá, aby suplovalo rodiny, rodiče. Cíle základního vzdělávání jsou mimo jiné: "připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti. Jiný cíl: vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě". To mají dítě učit rodiče, rodina, ne škola.

Začíná škola. Bylo by fajn, kdyby učitelé hned na začátku roku nebyli otráveni a demotivováni. Aby holky a kluci chodili do školy rádi. Otrávenost ale leckde panuje. Kantoři mají pořád málo peněz, nestali se, jak slibovala minulá vláda, ministr Josef Dobeš (tehdy VV), prestižní společenskou skupinou.