Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
30. 5. 2013 14:35

Nalít 500 miliard do Temelína? Chybí pohled očima 2030

Za patnáct let můžeme žít v jiné Evropě
Do podzimu má vláda a energetický velikán ČEZ vybrat firmu, která Jadernou elektrárnu Temelín rozšíří o dvě věže.
Do podzimu má vláda a energetický velikán ČEZ vybrat firmu, která Jadernou elektrárnu Temelín rozšíří o dvě věže. | Foto: Reuters

Temelín. Budou se stavět další dvě věže? Nebudou? Potřebujeme je nutně? Velké české téma. Právem. Jde o to, jak na tom budeme s energií v letech 2030 - 2060 i později. Jestli budeme soběstační a jestli máme být soběstační. Máme rozšiřovat atom, nebo se upnout (jako Němci) výhradně na obnovitelné, nerizikové zdroje?

Dnes elektřinu vyvážíme. Zatím nejvíc v roce 2012: vyrobili jsme a vyvezli o čtvrtinu víc, než spotřebujeme. Podle části ekologů z toho plyne, že žádné nové velké centrální zdroje nepotřebujeme. Na uhlí by se podle nich nemělo sahat a nechat je k dispozici dalším generacím.

Na podzim má ČEZ a vláda vybrat firmu, která dvě nové věže Temelína postaví. Zelení jsou proti, ale premiér Petr Nečas považuje rozšíření za nutnost: „Do roku 2020 bude muset dojít k odstavení uhelných elektráren s celkovým výkonem 1 800 megawattů. Je jasné, že v období po roce 2025 budou muset být spuštěny některé další dodatečné kapacity."

Pohled očima 2013: stavět je šílenství

Zdá se logické, že když se má stavět něco tak obřího jako dvě věže Temelína, musí na to být peníze. Stavbu v minulých dnech zásadně zpochybnil ministr financí Miroslav Kalousek. Nabídl dnešní pohled: „Ta investice je obrovská. Návratná je na základě ceny elektřiny na trhu." A v tom tkví problém. Cena elektřiny na burze se od doby, kdy byl tendr na Temelín vyhlášen, propadla o polovinu. Dnes stojí méně než 40 eur za megawatthodinu.

Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ, je spolu s bývalým šéfem Martinem Romanem odpovědný za to, v jaké kondici se firma nachází.
Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ, je spolu s bývalým šéfem Martinem Romanem odpovědný za to, v jaké kondici se firma nachází. | Foto: Vojtěch Marek

Podle finančních analytiků je interval ceny elektřiny mezi 70 až 100 eury na megawatthodinu: tolik by bylo potřeba, aby bylo rozšíření Temelína rentabilní. Zdá se, že ministr Kalousek má pravdu a že stavět dvě věže je nesmysl.

Potíže jsou s financováním stavby. Podle expertů na českou energetiku nemá ČEZ peníze. Odhaduje se, že by měl mít více než 200 miliard korun v nerozdělených zdrojích. Ale díky mnoha špatným zahraničním akvizicím a díky jiným okolnostem údajně nemá prakticky nic. Proto žádá po vládě garance. Proto se uvažuje o tom, že by měla být státem garantována výkupní cena elektřiny u nás. Dnes by to znamenalo, že bychom za proud platili dvakrát víc než jinde v Evropě. To je nepřijatelné pro české rodiny, ale zničilo by to i schopnost konkurovat mnoha českých firem. Je jasné, že tudy cesta k energii nevede.

Zajímavá je i cena, kterou by stát (ČEZ) za stavbu zaplatil. Oficiálně se mluví zhruba o 200 miliardách korun. Jenomže experti považují ten odhad za silně podhodnocený. Počítají spíš s cenou 500 miliard. Nejde jen o to, že žijeme v Česku, kde se extrémně krade ze státního. Potíže s cenou a s trváním stavby mají i jinde. Ve výstavbě jsou dnes dvě nové jaderné elektrárny: Olkiluoto ve Finsku a Flamanville 3 ve Francii.

Martin Roman do října 2011 vládl v ČEZ. Poté se stal předsedou dozorčí rady. Jeho majetek se počítá v řádu miliard. ČEZ tolik neprosperuje.
Martin Roman do října 2011 vládl v ČEZ. Poté se stal předsedou dozorčí rady. Jeho majetek se počítá v řádu miliard. ČEZ tolik neprosperuje. | Foto: Ludvík Hradilek

Ve Finsku už stavějí o pět let déle, než plánovali. Stavba se potáhne 15 let. Náklady tam překročili skoro o 90 procent. U elektrárny Flamanville ve Francii jsou náklady zatím vyšší o více než 30 procent. A zjevně půjdou ještě nahoru. I odtud plyne, že cena za dvě věže Temelína je silně podhodnocená.

Větrníky a břidlice mění ceny velice

Jaký je tedy dnešní výhled? Díky podvodům při státní podpoře solární energie lidé platí vysoké sumy za elektřinu. Na obnovitelné zdroje nevěří. Pokud se bude stavět Temelín a pokud zůstane cena elektřiny stejná jako dnes, pak se za proud nedoplatíme. Z tohoto pohledu to vypadá jasně: nestavět.

Při povrchním pozorování této úvaze ještě nahrává to, co se odehrává v Evropě. Němci, vyděšení Fukušimou, couvli od jádra a veškerou energii vrhli do výstavby větrníků na severu. Už dnes z nich mají okolo 28 tisíc megawatt (to je pro srovnání výkon 14 našich dnešních Temelínů) a do roku 2025 chtějí z větru dostávat dokonce přes 40 tisíc megawatt.

Vypadá to tedy, že nebude problém si elektřinu z Evropy (snad) levně kupovat a že je nesmysl dělat z nás jakéhosi pofiderního energogiganta. Do této úvahy ještě zapadá fakt, že Američané mají nový zdroj energie - břidlicový plyn. Do pěti let by se USA měly stát největším světovým producentem ropy a budou energeticky téměř nezávislé. Díky tomu ve Spojených státech přebývá velké množství uhlí a jeho cena na světových trzích klesla. Ještě víc možná klesne i výkupní cena elektřiny.

A hned znovu naskočí původní otázka: z čeho bude ČEZ splácet dvě temelínské věže? Když i ČSSD (a její stínový ministr průmyslu Milan Urban známý svými přátelskými kontakty na ČEZ) odmítají zafixování ceny elektřiny na další léta? Odtud znovu plyne: rozšiřovat Temelín DNES vypadá jako nesmysl.

Česko a Evropa za 40 let

Problém však je ve slůvku DNES. Ministr Miroslav Kalousek má pravdu, že dnes stavba dvou věží Temelína není návratná. Jenomže otázka je, jaká bude cena energií v létech 2030 až 2060. Jaká bude úroveň spotřeby energie v tu dobu? A nejen to. Jsou další zásadní, strategické otázky: bude Evropa (EU) stejně propojená jako dnes? Zůstane trh otevřený, propojený? Nebo převládne snaha o návrat k národním státům?

Miroslav Kalousek varuje, že podle dnešních cen elektřiny by byla stavba nových dvou věží Temelína nerentabilní.
Miroslav Kalousek varuje, že podle dnešních cen elektřiny by byla stavba nových dvou věží Temelína nerentabilní. | Foto: Vojtěch Marek

Kdyby zůstala spotřeba energie stejná jako dnes, co se bude dít? V Německu, ale i v jiných zemích, zavřou část jaderných elektráren. Do roku 2020 mají být podle EU vyčištěny zdroje energie, takže nastane problém s uhelnými elektrárnami. Experti očekávají trvalý úbytek výkonu elektráren. Jaká bude potom cena elektrické energie? Dvě věže Temelína se budou stavět minimálně 15 let. Za tu dobu se mnohé změní. Potřebujeme mít dobré analýzy, jak se věci změní. Dnešní analýza nákladů na rozšíření Temelína nevychází. Je ztrátová. Bude ztrátová i v roce 2030?

Jak známo, problémy jsou i s německými severními větrníky. Jednak chybí propojení na jih, chybí tisíce kilometrů přenosových sítí. Nesmírně drahá věc. A za druhé je tu problém řiditelnosti (neřiditelnosti) větrných elektráren. Problém, který se dá zkrátit do věty „fouká, nebo nefouká". Co když nebude foukat? Vždy bude potřeba část řiditelných zdrojů.

Podle energetiků chybí jasná energetická perspektiva Evropy. A zjevně chybí i jasný, analyzovaný energetický výhled Česka. Máme velmi drahou energii. Její cena za posledních deset let prudce stoupla. V Evropě ceny energií stoupají, v USA jdou dolů. Jak snížit jejich spotřebu? Jak energie zlevnit? Objevují se i další otázky, na které není jasná odpověď. Jak dlouho ještě pojede Jaderná elektrárna Dukovany? Bude to 10 nebo 15 let? A co potom?

Premiér Petr Nečas rozšířit Temelín chce. Míní, že jinak nebudeme energeticky soběstační. A rád by prý Westinghouse.
Premiér Petr Nečas rozšířit Temelín chce. Míní, že jinak nebudeme energeticky soběstační. A rád by prý Westinghouse. | Foto: Reuters

Ať firmy nabídnou vlastní financování

Otázek víc než odpovědí. A jisté je, že se nedá vycházet z dnešního stavu. To neznamená, že Miroslav Kalousek nemá varovat před dnešní nenávratností další stavby v Temelínu. Je to od něj rozumné. Ale zároveň potřebujeme vědět, jaký máme výhled, znát kvalifikované analýzy Česka i Evropské unie.

Možná existuje jedna cesta, jak ze šlamastyky ven. Když se česká firma uchází o velkou zakázku v zahraničí, zhusta musí nabídnout vlastní financování, jinak nemá šanci uspět. Z toho pohledu je nesmysl, aby ČEZ platil stavbu dvou věží. O rozšíření se dnes uchází americký Westinghouse a rusko-české konsorcium MIR.1200. Obě tyto firmy by měly nabídnout financování (podle expertů na energetický průmysl by to pro ně nebyl problém). ČEZ by potom dluh, cenu stavby, splácel z prodané elektřiny.

Závěr? Stavět Temelín? Nestavět? Bez pohledu do budoucnosti, bez podrobných analýz to nelze rozhodnout. Aplikovat dnešní situaci je málo, nestačí to.

Názory Aktuálně.cz
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Názory Aktuálně.cz

Sledujte nás na:


 

Právě se děje

Další zprávy