Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
8. 4. 2013 7:29

Komentář: Gripeny, vodovodní přípojky a naše suverenita

Stát nechce platit opravu vodovodních přípojek pod silnicemi, na stíhačky milióny má
Stíhačky Jas-39 Gripen. Bez nich prý nemůžeme být jako stát suverénní. S gripeny bohužel také ne.
Stíhačky Jas-39 Gripen. Bez nich prý nemůžeme být jako stát suverénní. S gripeny bohužel také ne. | Foto: Martin Holcman

Vláda se má rozhodnout o pronájmu stíhaček. Poslanci zas jednají o tom, jestli budeme platit za opravu vodovodní přípojky i pod chodníkem nebo silnicí. Obojí se nás týká, ani jedno dnes nemůžeme příliš ovlivnit. Vláda je jakoby "naše", ale my ji mimo volby nezajímáme. Jsme od toho, abychom za stíhačky zaplatili. Poslance jsme si zvolili, ale zase jakoby to nebyli naši poslanci. Jinak by ten hloupý, protiobčansky namířený návrh ministerstva zemědělství nepustili ani přes první čtení. Až po "řevu" zvenčí, který mimochodem odstartoval úřad ombudsmana, začal ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) naznačovat, že se ve sněmovně může najít kompromis. Možná tedy nakonec zaplatíme jen půlku opravy přípojky pod silnicí.

Od roku 1989 voda zdražila stonásobně. Ano, stojí stokrát víc. Neustále se zvyšují ceny za vodné stočné. To je každoroční realita. A teď poslanci v prvním čtení projednali novelu zákona o vodovodech a kanalizacích. Jde do výborů. Podstatou změny, jež se nás týká, je, že máme platit za opravu vodovodní nebo kanalizační přípojky i mimo náš dům nebo pozemek. Obvykle tedy pod chodníkem a silnicí či ulicí.

Zpuchřelá kanalizace

Loni mi doma na zahradě, pod zemí, praskla kanalizace. Vykopání a opravu odborník odhadl na 50 až 60 tisíc korun (bagr, trubky, bednění, práce). Nakonec jsme si jámu s bratrem vykopali sami a kanalizaci opravili. Kopat pod chodníkem a silnicí sami nemůžete. A oprava rozkopané silnice je podstatně dražší než zaházení jámy hlínou a vysazení trávy na zahradě. Navíc kupříkladu v Praze je kanalizace v zoufalém stavu. Silnici před naším domem vykopali v posledních třech letech pětkrát. Pokaždé praskla voda nebo odpad. Přípojky se u starších domů neopravovaly třeba padesát let. Takže stát ví, co dělá.

Potíž tkví v tom, že platíme daně. Ano, na svém pozemku si mám přípojku opravit sám. Ale proč pod silnicí? Pod chodníkem? Platím celý aktivní život daně za to, aby mi stát poskytl nějaké služby. Sníží mi stát daně? Neustále je zvyšuje. Nejde jen o ekonomickou krizi. U nás jde především o to, že státní pokladna je pilně rozkrádána. A my platíme.

Před dvěma roky chtěl ještě Petr Nečas vědět, jak to bylo s korupcí okolo stíhaček gripen. Dnes nic.
Před dvěma roky chtěl ještě Petr Nečas vědět, jak to bylo s korupcí okolo stíhaček gripen. Dnes nic. | Foto: Ludvík Hradilek

14 pekelně drahých ocelových ptáků

O letadlech se debatuje delší dobu než o vodovodních přípojkách. Do roku 2015 máme PRONAJATO 14 stíhaček Jas-39 Gripen za 19,8 miliardy korun. Neuvěřitelná suma. Za ty peníze, předpokládám, by se dnes daly stíhačky nakoupit. Armáda chce pronájem gripenů prodloužit. Další tři roky by stály 5 miliard, pět let 8 miliard, deset let 14 miliard Kč.

Debata se vede o tom, jestli pronajmout gripeny, nebo koupit jiné stíhačky. Vláda nepochybuje, že bez supersoniků to nejde. Proč? Od roku 1999 jsme v NATO. Sdílíme náklady a odpovědnost za obranu území všech členských zemí. Jsme součástí  integrované ochrany vzdušného prostoru NATO (NATINADS) = nepřetržitá pohotovost. Dál: po 11. září 2001 vznikl koncept RENEGADE, který brání, aby se jakékoli letadlo stalo teroristickou zbraní. Obranu zvládnou jedině nadzvukáče.

Najde se víc „progripenských", prostíhačkových argumentů. Cizí letadlo nad námi si údajně smíme sestřelit jen sami (viz RENEGADE). No a ještě klasika: už jsme do supersoniků vrazili 20 miliard, vyškolili jsme piloty, vybudovali zázemí. Naše stíhací letectvo má víc než padesátiletou historii. (Třeba v roce 1968 nás výborně ochránilo...)

Tolik kovaných argumentů, to vypadá, že se bez stíhaček zkrátka nemůžeme obejít. Bez našich gripenů by NATO začalo kulhat na obě nohy. Jsme důležití. Když se na stíhačky vykašleme my, může to být nakažlivé, aliance se zhroutí.

Posvěcení gripenokorupce z roku 2001

Neslyšíme už ani slovo o tom, co říkal premiér Petr Nečas (ODS) v roce 2011, když debata o prodloužení pronájmu startovala. Že gripen u nás nemá šanci, dokud se nedozvíme všechny informace o úplatcích v roce 2001. Vzpomínáte? Tendr na gripeny měla provázet gigantická korupce. Vyšetřovatelé švédské prokuratury oznámili, že firma BAE Systems provedla „skryté platby" (úplatky) při jednáních o nákupech gripenů v Česku, Maďarsku a Jihoafrické republice. U nás mělo jít až o půl miliardy. (Dnes jsou ukradené miliardy normální, tehdy nebyly.)

Generálministr obrany Vlastimil Picek původně nechtěl letouny CASA. Pak změkl. O gripeny stojí, vyjednává se Švédy.
Generálministr obrany Vlastimil Picek původně nechtěl letouny CASA. Pak změkl. O gripeny stojí, vyjednává se Švédy. | Foto: Ludvík Hradilek

Legrační, Nečas čekal, že informace o „gripenokorupci" dostaneme ze Švédska. Jako bychom neměli vlastní policii. Ta přece měla vyšetřit, který poslanec, která partaj si nastrkala do kapes stamilióny. Platí, že prodloužení pronájmu gripenů = souhlasit s 12 let starým uplácením.

Nejen to. Argumenty pro stíhačky, ať už neskutečně draho pronajaté, nebo pekelně draho koupené, jsou směšné. Jediný, který obstojí, je, že jsme do supersonik-dobrodružství nalili desítky miliard. Jenže tak to je: pořídíte si něco zbytečného a ono to vždycky stojí plno peněz. Ohánět se tím pořád dokola znamená motat se v kruhu.

NATO po nás nechce útočnou vzdušnou letku, ale malé mobilní jednotky, polní nemocnice, chemické experty. To má být náš přínos společné obraně. Stíhačky jsou úplně stejný přepych jako, na jiné úrovni, obecní strážníci. Hlídání vzdušného prostoru před atakem teroristů (air-policing) si můžeme klidně pronajmout. Ať nám nikdo nevěší bulíky na nos, že by nešlo zákonem zařídit, aby třeba polská či německá stíhačka nemohla u nás sestřelit letadlo, které unesli teroristé.

Supersoniky si nemůžeme dovolit. Ale dovolíme

Nadzvukové letouny nepotřebujeme. Nemůžeme si je dovolit. Stejně nás 14 kousků před skutečným útokem nikdy neochrání. Potřebujeme „soft-power", investice do vzdělání, vědy. Vědci od nás utíkají ven. Stát si lidí, jako je třeba biolog Jiří Friml, necení. Loni dostal Zlatou medaili Evropské organizace molekulární biologie (EMBO), v roce 2010 Körberovu cenu pro evropskou vědu. Přišla mu poděkovat belgická ministryně, Friml žije ve vlámském Gentu, ale z Česka nepřijel žádný ministr.

Politici se v debatě o stíhačkách často ohánějí státní SUVERENITOU. Bez gripenů prý nebudeme suverénní. To je pro stát velikosti Česka naprosto zhoubná představa, doslova blbá. Státní suverenitu tvoří lidé jako biolog Friml. Tvoří ji to, že stát se stará o potrubí ve městech a nezkouší to pokoutně hodit na občany. Suverénní země neexistuje bez suverénních občanů. Přitom poslanci, kteří návrh ministerstva zemědělství o přípojkách projednávají, dobře vědí, že z majitelů domů dělají idioty a ze státu zloděje, který nám čím dál víc vykrádá kapsy tam, kde se má sám starat. Kde si ho platíme, aby se staral. Je to absurdní. Opravu vodovodní přípojky stát nechce platit, i když je na jeho pozemku. Naopak gripeny pronajme, i když ví, že nás malá letka neochrání. Stát čím dál víc funguje opačně, hlavou dolů.

Suverenitu země tvoří to, že její policie umí odhalit korupci, na kterou upozornil jiný stát a která dosahuje výše stamiliónů. Suverénní je stát, kde se nekupují vysokoškolské tituly jak na běžícím pásu a zcela beztrestně. Pár stíhaček nemá se suverenitou co dělat. Suveréni jsou obvykle jen ti, kteří tyhle kšefty zařizují.

Buďte si jisti, že stíhačky budeme pronajímat či vlastnit dál. Ale suverénní nebudeme.

Názory Aktuálně.cz
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Názory Aktuálně.cz

Sledujte nás na:

 

Právě se děje

Další zprávy