Co vy na to, vážení čtenáři?
Své názory na kvalitu potravin v Česku a nápady, jak situaci zlepšit, nám můžete psát i na e-mailovou adresu [email protected]. Zajímavé příspěvky budeme postupně zveřejňovat pod článkem.
Už víme, že jíme špatně. Že kvalita potravin v českých obchodech není nejlepší. A taky víme, že už to skoro nikomu není jedno. Potud panuje shoda, ukázaly tento týden diskuse na Aktuálně.cz u článků na téma jídlo a kvalita potravin.
A týká se to bohužel i těch naprosto základních: „Sehnat v dnešní době kvalitní chléb, máslo, mléko, zeleninu, ovoce a třeba uzeniny je skoro nemožné. To, co nabízí české řetězce, se nedá pozřít. Nechci se stravovat chemikáliemi a žadoním po obchodech s kvalitním zbožím. Ale zdá se mi, že jsem snad sama," píše čtenářka Jana Mel Golianová.
Různí se však názory na to, proč taková situace vůbec nastala, a kdo za ni nese největší zodpovědnost. Své dostali politici i státní orgány, které to dopouštějí. Časté je volání po jejich větší odvaze, důslednějších kontrolách, veřejném pranýřování i přísných trestech, což by podle přesvědčení řady diskutujících pomohlo - a někteří to vidí dokonce i jako jediné řešení.
Podle velké části diskutujících nesou největší díl viny sami velcí výrobci a především velké obchodní řetězce, které tlakem na nízké ceny způsobují, že výrobci produkují často sice hygienicky nezávadné, ale jinak velmi nekvalitní zboží plné přísad, náhražek a konzervačních látek. Řetězce jsou navíc dominantní silou na trhu, takže je nic nenutí, aby nabízely vyšší kvalitu.
Vedle kritických názorů a volání po sankcích se však diskutující, kteří se s daným stavem nechtějí smířit, dělí o „svá" řešení. Jedni je vidí ve farmářských trzích, druzí v nákupních cestách do zahraničí. A třetí se rozhodli poradit si s jídlem úplně sami. Výběr z těchto postřehů, názorů i nápadů přinášíme v následujících řádcích.
A co si o tom myslíte vy?
Jana Studená (na [email protected]) Z billboardů a letáků na nás útočí "Lidl - obchodník roku" - nebo jak přesně se ta soutěž jmenuje. Co kdyby se vyhlašovala spíše soutěž o řetězec s nekvalitnější skladbou potravin, nejlepší zeleninou, nekvalitnějšími uzeninami,.... (i s uvedením těch nejhorších)? Zrovna jsme doma diskutovali, jak dlouho jsme si nekoupili doopravdy výbornou mandarinku!
Honza Holík: Jíme moc a navíc jídla, která neobsahují patřičné množství živin. Proto jsme obézní, a zároveň podvyživení. To, co pěstovali naši předkové běžně na polích před sto lety, se dnes nazývá BIO a platíme za to nehorázné peníze.
Františka Novotná: Ono se dá celkem slušně nakoupit i v řetězci, ba přímo i v akci, a není to tak složité - neberte míchanice, žádné konzervy, uzeniny, polotovary, nic, do čeho nevidíte. Kupte základ - maso, brambory, vejce, zeleninu, ovoce si právě v řetězcích můžete vybrat, přehrabat, nikdo vás nenutí brát shnilé, plesnivé... a doma si uvařte .
Irena Marie Fišarová: Nějak stále nechápu, že vybrané potraviny v Německu neobsahují Ečka, kdežto u nás stejné výrobky ano. Jak může státní politika stimulovat lidi ve zdravém životním stylu, který zahrnuje taktéž kvalitní a čerstvé potraviny! proč tedy dovážíme banány, mandarinky a jiné blafy, které se trhají zelené a nebo se to pěstuje bůh ví kde ve sklenících?
Klára Černá: Za předražené blafy děkujeme obchodním řetězcům, které si u nás, díky benevolenci vlády a podplaceným úředníkům, mohou dovolit to, co v žádné západní zemi. Politici řeší své politické hrátky a šméčka, lidi jsou jim dokonale šumák.
Jiří Jurásek: Problém není v prvovýrobcích, ale ve výrobcích produktů.Pokud si pamatuji, tak za komunistů jsme byli soběstační ve výrobě zemědělských produktů naší denní spotřeby. Ohledně denního pečiva, tak to bylo taky skoro jako dnes. Bývaly vesnické pekárny (na Slovácku Topolná - jejich chléb byl kvalitní a vozili jej místní i spolupracovníkům do práce, obdobně vlčnovský chléb atd.), jinde se nesešla sestava pracovníků a bylo to znát na kvalitě. Mléčné výrobky byly taky kvalitní - připomenu nedakonickou mlékárnu. Kvalita mléka, kdy jste si mohli udělat tvaroh z mléka koupeného v obchodě. Zkuste si to dnes.
Honza Préca Preclík: A co se týká nekvalitních potravin? A jak jsem to vyřešil já? Je to snadné, ale člověk nesmí být líný a pokud chce zdravě jíst, musí tomu prostě obětovat nějaký ten čas, protože u nás to prostě jinak nejde. Takže si hodně věcí prostě vyrábíme s manželkou doma. Kečup si vaříme sami (a věřte mi, přátelé, kupovaný nesahá doma vyrobenému ani po kotníky, pokud jej děláte kvalitně a hlavně víte jak a z čeho, a tak může i účinně působit proti rakovině atp.), majonézu vyrobit není taky většinou žádný problém. nemluvě třeba o pribiňáčcích pro ratolesti, pudincích atp, a kvalitní maso to chce halt kupovat od řezníka domácí…
Václav Urban: Jestliže určitý výrobek ve svém složení neobsahuje to, co má primárně obsahovat, nebo alespoň z většiny, a ještě navíc obsahuje nezdravé skoro jedovaté (syntetické) přísady vyrobené v laboratořích namísto v gastronomických zařízeních ... Tak je to výrobní PODVOD a celý ten byznys je zlodějina. Prostě potraviny mají být čisté, a ne aby si výrobci a prodejci dělali, co oni chtějí, ať toho nevyrábí tolik ale pořádně a lidé ať za to spravedlivě zaplatí.
Lukáš Xandrogom Balabán: Co je ale špatné, je skutečnost, že ti, kteří jsou ochotní si připlatit a koupit si potraviny lepší, poctivě udělané, pořád nemají moc šanci si takové potraviny koupit. Protože na odbyt jdou v obchodech hlavně šunty, tak proč by měly nabízet něco, co se tak moc kupovat nebude. Nezbývá než doufat, že nás, kteří chtějí pořádné jídlo bude přibývat, až že nás prodejci přestanou ignorovat. Dobré jídlo si holt musíme buď vyřvat, nebo sami vypěstovat, jinak to asi nepůjde.
Kašpar Nikolaj: Pokud by potraviny s půlkou náhražek byly o 50% levnější, budiž. Co je vlastně špatného na sóje v salámu, řepě v kečupu atd. atd.?! Samotné maso není zárukou zdraví, ba naopak! Pak kupujeme potravinové doplňky, např. sojový lecitin, vitamíny A,C a minerály, když jsou v té řepě, např. ...!
Veronika Řezníčková: Dokud tu budou východní platy a západní ceny, tak mnoho lidí bude jíst blafy. Něco se hold jíst musí. Nejprve je třeba zaplatit nájem, energie a hypotéku (kterou má mnoho lidí). Jídlo se řeší až pak a utrácí se za ně tolik, kolik zbude z platu. Cena potravin, a také nedostatek času, hraje dost zásadní roli. To pak ovlivňuje i způsob vaření. Ekonomicky a časově nejvýhodnější je vařit 2x-3x týdně něco, čeho je hodně (guláše, polévky, kaše...).
Michal Rott: Po roce 89 nám vsugerovali, že to, co jsme doteď jedli, bylo nekvalitní a jedovaté. Dnes si jsem jist, že to bylo účelové tvrzení, které mělo za následek likvidaci soběstačnosti naší republiky na potravinách. Na polích se v lepším případě pěstuje řepka na bionaftu, o solárních elektrárnách ani nemluvím.
Zdeněk Jantač: „Pokud nebude zavedena kontrola kvality a nebude nekvalitní zboží zakazováno, tak se lepšího jídla nedočkáme. Na obaly si výrobce napíše co chce - bez kontroly kvalita není!"
Ladislav Hinner: „Obsáhlá zpráva o kvalitě jednotlivých potravinových výrobků (včetně uvedení dodavatelů i prodejců) by spolehlivě zajistila zvýšení nákladů každého deníku. Řetězce se mohou usmívat nad třeba milionovými pokutami jednou či dvakrát do roka, když návratnost je v řádů dnů, aniž by se cokoli trvale změnilo."
Kateřina Ryšavá: „Pokud člověk chce, tak si požadované informace hravě sežene a právě díky internetu. Stačí sledovat webové stránky Státní zemědělské a potravinářské inspekce, kde je veřejnost aktuálně informována. A pokud by vám tento zdroj nestačil, můžete se podívat na web bezpecnostpotravin.cz."
Pavla Audrey Koppová: „Je to smutné, ale jezdíme do Němec i pro u nás vyrobené potraviny v lepší kvalitě, které se u nás ale neprodávají... Ceny celkově srovnatelné, kvalita nikoli... Přitom to umíme, kdy se to stalo, že zmizelo to dobré a zůstaly jen blafy?"
František Balšík: Potraviny /jogurty, chleba, uzeniny ,pivo/se za posledních dvacet let zásadně chuťově a nutričně změnily z těchto důvodů:
1. Přístupovými protokoly bylo rozhodnuto utlumit naše zemědělství
2. Zrušením státních norem /ČSN/ bylo dovoleno výrobcům pod tradičními zavedenými značkami vyrábět podle svých receptur de fakto cokoli.
3. Tlakem řetězců na nesmyslné záruční lhůty se do výrobků dostaly chemikalie/ečka/, které zaručují údržnost po nesmyslnou dobu /vyrábí se "sušenky" /viz jogurty/
4. Tlakem řetězců na ceny podle hesla "nás nezajímá, co v tom je, hlavně to musí být levné" došlo k tomu, že zemědělci a potravináři, chtějí-li přežít, tomuto tlaku podlehli.
5. Řetězce/nadnárodní/ se postavily na konec zásobovací linky a tím ovládají to, co se tady bude jíst, a se svými maržemi nemohou nikdy zkrachovat.
6. Zachováním několika "kontrolních" orgánů, které mohou občas něco vykřiknout do médií, jenom proto, aby se o nich vědělo, místo vytvoření jednoho centra kontroly potravin, to vše v klidu žije dál. (mailem na [email protected])
Jan Jančura: Všechny potraviny by měly mít čitelně v češtině, s dostatečnou velikostí písma (aby nebyla třeba lupa, někdy i mikroskop) na obalu popis složení a svého původu. Potraviny, které nejsou distribuovány v obalech, měly by tento popis mít k dispozici na letácích v prodejně. Měly by být definovány normy na jednotlivé potraviny, které by definovaly, jaké složení musí mít potraviny používající specifické názvy. Např. párek by měl obsahovat min. 60% masa apod., máslo 90% máslového tuku apod. Potravinářské kontroly by měly mít povinnost ukládat za opakované a závažné porušení nedodržení norem a popisu složení vysoké pokuty dle objemu prodeje příslušného celého řetězce v ČR. Jinak pak není cena zárukou kvality potraviny. (mailem na [email protected])
