Čtveřice složená z Evropské unie, Spojených států, Ruska a OSN totiž nemá v otázce pokračování finanční pomoci Palestinské samosprávě moc na vybranou.
Ještě na loňském summitu G8 uvítal palestinský ministr financí příslib 3 miliard dolarů pomoci slovy: "Považujeme tuto podporu jako klíčovou, zároveň ale nemůže nahradit politickou podporu."
V lednových parlamentních volbách vyhrál Hamas, který leží na seznamu teroristických organizací USA i EU, a Palestinci přišli ze strany Západu o obojí. Arabští spojenci vzniklý výpadek nemohou nebo spíše nechtějí pokrýt.
Palestina proto čelí riziku humanitární krize a OSN už před měsícem mluvila o druhém Kosovu. Jako by nestačilo, že jen od roku 1999 klesl HDP na hlavu, "očištěný" o inflaci, o třetinu. Podle Světové banky by při zachování současného stavu do tří let klesl o další čtvrtinu, a dostal tak tři čtvrtiny Palestinců pod hranici chudoby.
Finanční protekce
Málokdo je totiž na zahraniční pomoci tolik závislý a zároveň tak protežovaný jako palestinská území na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy.
V roce 2004 získala Palestina přes miliardu dolarů a rozvojová pomoc tvořila asi čtvrtinu celého národního produktu. Jen přímo od dárců loni přiteklo do rozpočtu 350 milionu dolarů. O jejich využití je však možné trochu pochybovat, protože Hamas vyhrál volby i díky příslibu, že skoncuje s korupcí.
S Palestinou by se tak paradoxně mohl měřit snad jen Izrael, který podle měsíčníku Washington Report od roku 1949 obdržel od Spojených států přes 100 miliard dolarů. Ještě dnes tvoří hospodářská pomoc necelou půlmiliardu dolarů, přes dvě miliardy pak Izrael získá každý rok ve formě vojenské pomoci.
Pomoc Palestině však proudí především do státní správy, ale také do školství nebo třeba vodovodní sítě. Česká vláda má do Palestiny vyslat dva policejní experty a za desítky milionů korun zde do pěti let postavit malé elektrárny a elektrické rozvody. Za současné krize si zřejmě musí o smyslu své zahraniční pomoci hlavu víc lámat Maďaři, protože Palestina patří mezi jejich čtyři "strategické partnery".
O konkrétní evropské projekty sice nemusí mít zatím Palestinci příliš strach, ale americká rozvojová agentura USAID už zastavila plánovanou podporu podnikatelského sektoru a tvorby nových pracovních míst. Místo toho peníze pošle na humanitární pomoc, která závislost Palestiny na pomoci ještě posílí.
Jak obejít teroristy
Přesto je už dnes jasné, že i finanční pomoc bude třeba obnovit. Jako nejpravděpodobnější řešení se považuje některá z forem "bypassu". To by znamenalo, že se peníze na platy pošlou přímo zaměstnancům samosprávy nebo prostřednictvím jiného fondu, obejde se tak Hamas a problém se oddálí. Řešení je polovičaté i proto, že třetinu z více než 2 miliard dolarů příjmů loni tvořila cla, která v současnosti vybírá a zadržuje Izrael.#reklama
"Jde o to Palestince dostat na dietu, aniž by umřeli hlady," prohlásil Dov Weisglass, poradce premiéra Olmerta. Západ se celé roky snažil sytit palestinský stát s vírou, že se stane jednou ze záruk míru na Blízkém východě. Izraelská dieta se zdá být poněkud drastickou a Světová banka varuje, že i nejlepší možné řešení kvartetu může Palestině sednout jako "hořčice po obědě".
Autor působí jako výzkumný pracovník v Centru regionálních analýz Ústavu mezinárodních vztahů. Po studiu na Carnotově lyceu v Dijonu absolvoval studium na Vysoké škole ekonomické v Praze, specializace mezinárodní obchod a filosofie. Zaměřuje se na problematiku rozvojových zemí, zvláště pak na efektivitu rozvojové pomoci a spolupráce, rozvojovou politiku a její etické a sociální aspekty.
