Slova o velezradě, nedemokratickém postupu a odvolání na straně jedné. Na druhé pak úvahy o tom, že ústava dává prezidentovi právo rozhodnout, zda ratifikuje smlouvy a nedemokraticky postupují naopak ti, co jej k podpisu nutí.
To vše provází (nejen u nás, ale prakticky po celé Evropě) debatu o Lisabonské smlouvě, které k definitivnímu přijetí chybí již jen podpis Václava Klause.
Diskuse je přitom většinou poznamenána vypjatými emocemi, málokdo nabízí věcný a o ústavu opřený rozbor. Ve svých blozích na Aktuálně.cz se o něj pokusili politolog Jiří Pehe a odborník na Ústavní právo Zdeněk Koudelka.
| Čtěte také: | Klaus rozvířil za hranicemi spor o sudetské Němce Klaus má k Lisabonu nebezpečný postoj, kritizuje Havel Vláda: Lisabonská smlouva je v souladu s ústavou |
Pehe patří k těm, kdo považují Klausův postup za popření demokratických principů a s odvoláním na konkrétní články v ústavě uvažuje, zda by prezidentovo odmítání podpisu Lisabonské smlouvy neměl posoudit Ústavní soud.
"Máme prostě prezidenta, který porušuje základní principy demokratického chování. Ústavní soud by měl dostat přinejmenším příležitost, aby rozhodnul, zda je ono porušování demokratických pravidel hry tak vážné, že je ho možné kvalifikovat jako "jednání prezidenta republiky směřující proti demokratickému řádu", což naplňuje rysy velezrady. Přinejmenším bychom tak měli jasno - i pro budoucnost," míní Pehe.
| Jiří Pehe: Co je (Klausova) velezrada |
Naopak právník Koudelka z Masarykovy univerzity v Brně je přesvědčen, že prezident má plné právo rozhodnout se, zda Lisabonskou smlouvu podepíše či nikoliv. Úvahy o jeho odvolání jdou podle něj proti principu dělby moci, kterou zaručuje Ústava.
"Úvaha o sesazení prezidenta, protože realizuje svá ústavní práva a nejedná dle pokynů parlamentu, připomíná hrdelní proces s francouzským králem Ludvíkem XVI., kterému parlament vyčítal, že vetoval některé proticírkevní zákony, byť mu to umožňovala francouzská revoluční ústava. Existuje-li dělba moci, nelze sesazovat státní orgány za to, že vykonávají svá ústavní práva jen proto, že se to jinému orgánu nelíbí," píše Koudelka.
| Zdeněk Koudelka: Spor o prezidenta je spor o dělbu moci |
Blogy na Aktuálně.cz si pro svou debatu vybrali i senátor Jiří Oberfalzer, nejvěrnější Klausův spojenec v boji proti Lisabonu a jeho bývalí kolegové z iniciativy Impuls 99 (která mimo jiné varovala před "zmařením nadějí na brzkou integraci do evropských struktur) Tomáš Halík či Martin Jan Stránský. Oberfalzera obviňují, že změnil svůj dřívější postoj a jeho postup (senátor inicioval ústavní stížnost na Lisabon) označují za nesmyslnou obstrukci. Později se k nim dalším textem připojil i europoslanec za ČSSD Jiří Havel.
| Lisabon ANO, či NE? Politici si dopisují na Aktuálně.cz |
A co si o Lisabonu, postupu prezidenta Václava Klause a úvahách o jeho případném odvolání myslíte vy?
